Opatovický vodní kanál – zajímavé středověké vodní dílo na Pardubicku

24. května 2016 v 9:16 |  CESTOVÁNÍ PO ČESKÝCH ZEMÍCH
Kdysi tady bylo množství slepých ramen řeky Labe, možná i samotná řeka tudy tekla a tudíž byly ve zdejším kraji močály a mokřiny. Koho jako prvního napadlo tady vytvořit rybniční soustavu, se již asi nedozvíme, ale určitě tuto myšlenku dostali benediktini z Opatovického kláštera na přelomu 11. a 12. století. V roce 1421 byl Opatovický klášter zničen husity a tak se zde střídali různí majitelé, mezi nimiž byl také král Jiří z Poděbrad. První doložené rybníky (Bohdanečský či Rosický) zde nechal vybudovat okolo roku 1480 právě jeho syn Jindřich. Patrně také došlo k propojení některých vodních ploch umělými kanály. Ale nejednalo se zatím o nějaký ucelený záměr.


Systematicky se rozhodl budovat rybniční sítě propojené kanály až rod Pernštejnů. Konkrétně to byl Vilém z Pernštejna, který získává do zástavy okolo roku 1490 velkou část Pardubického panství. Ještě před koncem století, kdy je roku 1498 zdejší území převedeno králem Vladislavem Jagelonským do dědičného držení Pernštejnů, vzniká vodní soustava skládající se z prvních rybníků a umělého kanálu napájeného z Labe. Zpět se voda vrací ale již někde u Bohdanče.

Vilém z Pernštejna se i v následujících letech rozhodl pokračovat v budování podstatně většího vodního díla. Ale nebyl na to sám. Velké zásluhy má určitě pernštejnský fišmistr Kunát Dobřenský z Dobřenic, který pro příslušníka rodu z Pernštejnů realizoval mnohé vodní stavby. Známý je též jako učitel rybníkáře Štěpánka Netolického. Patrně někdy v této době vznikla představa umělého kanálu, který nazývali "Velká strůha". Jeho délka byla přibližně 35 kilometrů a průměrná hloubka 1,5 metru. Za jeho dokončení se považuje rok 1513 (někde je uváděno 1521), kdy vznikl mohutný jez u Opatovic, nad kterým dnešní Opatovický kanál začíná. Zpátky do Labe se voda vrací za obcí Semín. Aby se voda neztrácela v propustném štěrkovém podloží, muselo být koryto kanálu utěsněno jílem. Průtok vody se reguloval dvěma hlavními stavidly, jednak u vtoku v Opatovicích a dále u Bohdanče, kde bylo možné vodu odvádět původním kanálem do Labe tzv. "Rajskou strúhou".


Postupně bylo ve zdejším kraji vybudováno okolo 230 rybníků (někde se uvádí až 300), z nichž velká část byla uměle propojena. Uvádí se, že zhruba v polovině 16. století již nebylo moc míst, kde by mohl rybník vzniknout. I když by majitelé panství určitě chtěli v této činnosti pokračovat, jelikož chov ryb jim přinášel velké finanční zisky. A to i přes náklady spojené s čištěním a údržbu rybníků i kanálu.


Dnešní Opatovický kanál se od dřívější podoby liší jenom minimálně. První výraznější změnu způsobila pozemková reforma za vlády Marie Terezie a Josefa II., kdy byla více než polovina rybníků vysušena a přeměněna na ornou půdu. Zůstalo jenom něco málo přes sto rybníků. Ke konci 19. století byl Opatovický kanál u obce Semín přibližně o dva kilometry zkrácen vybudováním nového umělého koryta. Další zásah do vzhledu kanálu měla v druhé polovině padesátých let 20. století výstavba elektrárny v Opatovicích, kdy bylo potřeba zvýšit průtok vody.


Opatovický kanál dal vzniknout během své historie také několika strojním mlýnům, pilám na dřevo, vodním elektrárnám, vodovodům či závlahovým systémům. Některá z těchto rozličných technických zařízení byla ale od 50. let minulého století postupně likvidována nebo jenom přestala sloužit svému účelu. Například jenom mlýnů zde bylo přes 30, z nichž je dnes v provozu pouze jeden, v Lázních Bohdaneč. Přední (Sladovní) mlýn se nachází při výjezdu z Bohdanče na Rohovládovu Bělou a má číslo popisné 146.


Současná délka Opatovického kanálu činí tedy 32 kilometrů a při průměrné hloubce 1,5 metru překonává výškový rozdíl téměř necelých 20 metrů. Šířka koryta je výrazně větší na svém začátku, kdy se pohybuje okolo 15 metrů. U svého ústí zpět do Labe činí šíře koryta pouze cca 2,5 metru. Průtok je uváděn nejčastěji mezi 1 a 3 m³/s. Myslím, že kanál a okolní vodní plochy jsou ukázkou rozumného soužití přírody a člověka. A tak je celkem pochopitelné, že Opatovický kanál je státem chráněnou technickou kulturní památkou, která je pod správou Povodí Labe. Zajímavostí určitě je, že z důvodů zarůstání vodními rostlinami je kanál jednou za několik let vypuštěn a chemicky ošetřen.


Především je to ale kouzelné místo k pěší turistice nebo jízdě na kole. V měsíci červnu je také pořádána plavba po Opatovickém kanálu, kdy se začíná v centru Opatovic nad Labem a končí v Lázních Bohdaneč.


Nedaleko od konce své pouti nabízí Opatovický kanál jednu zajímavost ke zhlédnutí. Východně od obce Semín se nachází tzv. Semínský akvadukt, technická památka a velice zajímavá stavba. Opatovický kanál zde křižuje Sopřečský potok (někdy zvaný též Mulda). Toto mimoúrovňové křížení dvou vodních toku nacházející se v rozsáhlém plochém kraji písku a borových lesů je opravdu nevšední zajímavostí.Podle encyklopedie je akvadukt část umělého vodního kanálu, který převádí vodu a v určitém místě musí překonat překážku, jíž může být cesta, voda nebo železnice. Akvadukt mnohdy vypadá jako most a mnohými je tak nesprávně označován. Latinský název se skládá ze slov "aqua-voda" a "ducere-vést".


Vyprávění o zajímavých místech, která navštívím, také uveřejňuji na těchto stránkách:

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.