Město Zlín a báječná vyhlídka ze zlínského mrakodrapu

8. ledna 2016 v 18:29 |  CESTOVÁNÍ PO ČESKÝCH ZEMÍCH
Zlín je krajské město, které leží v údolí řeky Dřevnice ve východní části Moravy, na rozhraní Hostýnských a Vizovických vrchů. Svou polohou sice zasahuje do tří národopisných oblastí - Hané, Slovácka a Valašska, ale svým charakterem má nejblíže k posledně jmenovanému. První písemná zmínka o Zlínu je z roku 1322. V této i následné době byl Zlín sídelním městem majitelů panství a řemeslnicko-cechovním střediskem pro okolní valašské osídlení, které se živilo převážně pastevectvím.



Zásadní změnu v tomto relativně poklidném životě přinesla průmyslová revoluce. Dne 21. září 1894 zde byla založena obuvnická firma rodiny Baťových. Nový moderní způsob řízení podniku přinesl výjimečný růst a prosperitu. Tomáš Baťa se stal významnou osobou a logicky též brzy starostou města. Z malého městečka Zlín začalo v meziválečném období vznikat moderní městské centrum i důležité průmyslové středisko s více jak 40 tisíci obyvateli. Tomáš Baťa si pozval renomované architekty (J. Kotěra, F. L. Gahura, M. Lorenc, V. Karfík), kteří mu pomohli svým osobitým architektonickým stylem proměnit Zlín v unikátní funkcionalistický skvost. Stopku tomuto rozvoji učinila částečně druhá světová válka a především nástup komunistů k moci. Baťův Zlín se změnil v roce 1949 na socialistický Gottwaldov. K původnímu názvu se vrátil až roku 1990.
Procházka Zlínem je velice příjemná, alespoň my jsme to tak vnímali. Člověk jde městem, prohlíží si památky i zajímavá místa a současně do sebe nasává jedinečnost zdejší architektury, kde převažují především funkcionalistické prvky.


My jsme si nejdříve vyhlédli budovu radnice, která pochází z roku 1923 a lze ji obdivovat na náměstí Míru. V objektu sídlí informační centrum, kde se člověk může dozvědět zajímavé informace. Pokračovali jsme přes již zmíněné náměstí, které jsme ale neshledali moc interesantním. Jelikož jsme něco sháněli, tak jsme navštívili nějaké obchody. No nějaké? Nejsem znalec nakupování, ale řekl bych, že jsem ještě v žádném městě neviděl takové množství obchodních prostor i menších prodejen v porovnání k velikosti města a počtu obyvatel.


Další naše cesta vedla přes park, kde byl v 15. století postaven zámek. Roku 1929 objekt zakoupilo město, přičemž peníze na to věnoval Tomáš Baťa. Od té doby sloužil zámek úředním institucím a také jako muzeum. Dnes je zavřený a jedná se o jeho dalším využití, jak nám řekli v infocentru.


A to už jsme se blížili ke zlínské "lahůdce", k mrakodrapu neboli 21. správní budově obuvnické firmy. Byl postaven v roce 1938 jako jedna z prvních výškových staveb v Evropě podle projektu architekta Vladimíra Karfíka, který každé podlaží navrhl jako velkoprostorovou kancelář pro 200 lidí. Obslužné prostory byly vyčleněny mimo. Budova je klimatizována, má rychlovýtah i výtah páternoster, potrubní poštu nebo podlahové zásuvky elektrického proudu. Velkou zajímavostí nejenom té doby byla kancelář šéfa firmy o rozměrech 6 x 6 m, která byla současně výtahem s klimatizací a umyvadlem.


Tento funkcionalistický objekt se nachází na třídě Tomáše Bati 21 a je zapsán na seznam národních kulturních památek. Společně s celým původním průmyslovým areálem Baťových závodů získal ocenění Stavba století. Po rekonstrukci slouží v současnosti pro potřeby Krajského a Finančního úřadu.


Objekt má 16 pater a jeho výška činí 77,5 metru. Důvod, proč ho navštívit se nachází v nejvyšším patře. Rychleji do 15. patra vyjede sice člověk rychlovýtahem, ale lahůdkou je cesta páternosterem. Do posledního patra, kde je kavárna a především vyhlídková terasa, musí každý vyjít po svých. Otevřeno je v pracovní dni od 10:00 do 21:00 hodin a vstup na terasu je zdarma. V osmém patře se nachází také expozice a nahlédnou lze v přízemí i do výtahu, bývalé kanceláře. Na přesnější a aktuální informace je dobré se před návštěvou podívat na internet: http://www.muzeum-zlin.cz/cs/.


Ke konci minulého roku (2015), kdy jsem objekt navštívil, byla přístupná pouze část terasy, kterou zasíťovali. Patrně kvůli sebevrahům? Důvody skákat dolů se jistě našly. Například když člověku vyměřili o několik pater níže nějakou nehezkou daň.
Z terasy se naskýtá skvělý výhled na město i okolí. Z těch známějších staveb je vidět například 14|15 Baťův institut neboli 14. a 15. budova bývalého továrního areálu navrženého architektem Jiřím Voženílkem a postavených v letech 1946 až 1949. Dnes se tady nachází Krajská galerie výtvarného umění, Muzeum jihovýchodní Moravy a Krajská knihovna Františka Bartoše. Další zajímavé stavby lze spatřit na Náměstí Práce - Tržnici a Obchodní dům, Velké kino nebo Hotel Moskva.


Pozornosti bedlivého návštěvníka neuniknou i pohledy na některou ze specifických čtvrtí Zlína. Od roku 1912 nechal Tomáš Baťa stavět domy pro své zaměstnance podle návrhu architekta Jana Kotěry a regulačního plánu F. L. Gahury. Jedná se o dobře známé domky - krychle stejných rozměrů a vzhledu, který je charakterizován především zdivem z režných cihel. Celkem takto vzniklo 2210 domů ve čtvrtích Zálešná, Podvesná, Lesní čtvrť a Nad Ovčírnou.
Vidět z terasy je samozřejmě mnoho dalších objektů. A spousta zajímavých věcí lze objevit i na ulicích nebo v okolí tohoto sympatického města.


Tento článek jsem uveřejnil také na stránkách o turistice, kde jsou vyprávění o některých navštívených místech a cestách, která se zatím na mém blogu neobjevila:
a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.