Karlštejn - kostel svatého Palmácia

8. listopadu 2014 v 8:17 |  CESTOVÁNÍ PO ČESKÝCH ZEMÍCH
Většina lidí přijíždí do městyse Karlštejn, aby navštívili slavný hrad a tak si mnozí při cestě od parkoviště v části zvané Budňany (původní název obce Karlštejn) ani nevšimnou další zajímavé památky. Kostel svatého Palmácia se nachází v podhradí Karlštejna po levé straně silnice vedoucí od řeky Berounky k hradu. Koho by snad nezaujala sakrální stavba jako taková, ten určitě zbystří při zaslechnutí jejího názvu. Jedná se totiž o jediný kostel tohoto zasvěcení v České republice.


Kostel založil Karel IV. ve stejnou dobu jako hrad Karlštejn, to jest v roce 1348. U které stavby bylo kopnuto do země dříve, zatím nevím. V případě Karlštejna je známo položení základního kamene arcibiskupem Arnoštem z Pardubic dne 10. června. Kostel se dočkal svého dokončení v roce 1356, to znamená přibližně o jeden rok dříve než základní stavba hradu. I když v případě hradu probíhaly především vnitřní úpravy ještě v dalších letech. S rokem dokončení kostela je spojen i jeho název. Císař Karel IV. získal od arcibiskupa trevírského a říšského arcikancléře pro Galii a království Arelatské Boemunda ostatky mučedníka, trevírského konzula sv. Palmácia (Palmáce). Ke spravování kostela ustanovil císař karlštejnskou kapitulu v roce 1357. Denně se sloužily mše a vykonávala další duchovní i pastorační činnost.


V roce 1422 byl kostel poničen husity a spojenými vojsky Pražanů a Poláků, patrně ze vzteku, že se jim nepodařilo dobýt hrad. Kostel svatého Palmácia se dočkal obnovy až na počátku 16. století za vlády krále Vladislava. Podoba, kterou získal po těchto opravách, se bez podstatných změn zachovala dodnes. Dlouho se však lidé z opraveného kostela neradovali, jelikož roku 1648 byl pro změnu poničen švédskými vojsky. S opravami se opět dlouho čekalo, ještě v roce 1706 je uváděn jako neužívaný a značně poškozený. V roce 1888 je doloženo vybudování schodů od silnice a je též zmínka o vymalování kostela, tudíž musel být již v této době také opraven. Poslední větší známá oprava kostela byla uskutečněna v roce, kdy byla báň kostela opatřena novou měděnou krytinou a obnovena fasáda. Současně byl proveden památkáři průzkum, při kterém bylo konstatováno, že větší část zdiva je původní. Z pohledu historie se jeví zajímavé malé okénko v presbytáři, které si zachovalo svoji původní gotickou podobu.


Kostel je jednoduchá stavba s plochým stropem a pětiúhelníkovým presbytářem zaklenutým sklípkovou klenbou. Okolo kostela je místní malý hřbitov. Přístup ke kostelu je ze dvou stran, zespoda lze vystoupat po schodišti nebo přijít od městyse pozvolně stoupající pěšinou. V interiéru kostela, do kterého jsem zatím neměl možnost nahlédnout, se nachází nový oltář patrona kostela sv. Palmácia realizovaný sochařem Petrem Váňou v roce 1991. Původní pozdně gotický oltářní obraz je nyní uložen v Rytířském sále na hradě Karlštejn.



Spojení s karlštejnskou kapitulou bylo přerušeno v roce 1958, kdy se Budňany staly samostatnou farností s filiálním kostelem v Mořině. Kostel dnes spravuje Římskokatolická farnost Řevnice a pravidelné bohoslužby se zde konají v neděli v 16:00 hodin.
Palmác(ius) byl trevírským konzulem. V latině znamená palmatius = držitel palmy neboli vítězný. Jednalo se o dobu pronásledování křesťanů za vlády římského císaře Diokleciána (284-305). Spolu se sv. Palmácem jsou uváděna i jména Tyrsa, Bonifáce, Leandra, Sotera, Alexandra, Hormisda, Papiria, Joviána, Krescenze, Konstantina, Justina, Maxentia a ještě dalších.Legenda uvádí, že to byli vojáci thébské legie tábořící severně od Porta Nigra (dnes patrně rozšířené údolí řeky Mosely v Porýní-Falc v Německu), od nichž bylo požadováno, aby obětovali římským modlám. Oni však s pevným rozhodnutím odmítli, vědomi si toho, že je lépe pro Krista snášet utrpení a pro vyznání víry zemřít, než si pro uctívání toho, co je jim cizí, zachovat pozemský život.Původ těchto mučedníků ani místo jejich zabití není doloženo. Později sice byl u Mosely postaven klášter "S. Marie od mučedníků.", ale přímé důkazy chybějí.


Svatý Palmác byl umučen v Trevíru 5. října roku 286 a v tento den má také své místo v kalendáři svatých. Nebýt Karla IV., neměli bychom u nás památku na tohoto světce. Historici uvádějí u císaře jistý kult ke světcům, jejich ostatkům a relikviím. Dokonce se někde píše o císařově sběratelské vášni, takový měl být údajně jeho zájem o vzácné ostatky svatých mučedníků. Zda za posílením kultu světců byla jeho záliba v drahocenných předmětech a umělecky hodnotných relikviářích či finanční zisk z poutí, které se k těmto relikviím konaly nebo posvěcení císařského majestátu a upevnění panovníkovy politické pozice se odborníci stále neshodli. Určitě v tom hrála ale nezastupitelnou roli císařova osobní zbožnost. Každopádně se jednalo o činnost, která neměla ne jenom v českých dějinách obdoby.

Tento článek jsem uveřejnil také na stránkách o turistice, kde jsou vyprávění o některých navštívených místech a cestách, která se zatím na mém blogu neobjevila:
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.