Zvíkov – hrad na soutoku řek Vltavy a Otavy

5. června 2014 v 10:55 |  CESTOVÁNÍ PO ČESKÝCH ZEMÍCH


Řeka Otava je jedním z levostranných přítoků Vltavy a řadí se mezi jednu z největších jihočeských řek a druhou největší šumavskou řeku. Do Vltavy se vlévá pod hradem Zvíkov. Ale jedná se vlastně o ztracený soutok dvou krásných řek. Po dlouhou dobu se tady pokojně stékaly dvě řeky a člověk mohl pozorovat tok jejich vod. Od druhé poloviny 20. století je vše ale jinak. V roce 1954 se započaly přípravné práce budoucího vodního díla Orlík a 22. prosince 1961 byla přehrada dokončena a slavnostně uvedena do provozu. Kdo se dívá od hradu Zvíkov na Orlickou přehradní nádrž a není vybaven potřebnými zeměpisnými informacemi, jen těžko pozná, že se jedná o soutok dvou řek. Voda tady neteče, tudíž Vltavu či přítok Otavy by klidně mohl člověk označit jako jednu ze zátok přehrady. Záleží na tom, odkud toto kouzelné místo pozoruje.


Mohlo by se říct, že trochu divně končí slavná zlatonosná řeka Otava svou pouť, ale ona též zajímavě vzniká. Nepramení. Její název je používán od soutoku říček Křemelné a Vydry u Čeňkovy Pily na Šumavě. Za hlavní pramennou větev je považována Vydra, která však také nemá svůj pramen. I v tomto případě je její tok napájen vodami Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka. Nejdůležitější a hlavní pramennou větví říčky Vydry je Modravský potok, někdy též zvaný Luzný. Ten pramení v šumavských pláních na severozápadním svahu Luzného (1.373 m.n.m.) v nadmořské výšce 1.210 m. A zde tudíž také přichází na svět řeka Otava.


Historie hradu Zvíkova je spjata s královským rodem Přemyslovců. V době panování Přemysla Otakara I. (1197-1230) byl získán do jeho vlastnictví skalnatý ostroh, na kterém byl posléze hrad vybudován. Hrad Zvíkov zde stojí patrně od 13. století, možná i déle. Nejpravděpodobnější se jeví názor, že ho nad soutokem Vltavy a Otavy založil český kníže Václav I. v době své vlády (1230-1253). Největší slávě se hrad těšil v době panování Karla IV. (1346-1378), který jej nechal opravit a často zde pobýval. Poté se v držení hradu střídaly různé rody - páni z Rožmberka, páni ze Švamberka, Eggenberkové a Schwarzenbergové. Někteří majitelé prováděli různé opravy a zajišťovací práce, ale ani to nezabránilo částečnému chátrání hradu. Roku 1829 se zřítila Nová brána a poté následoval sesuv části paláce nad řekou. Naštěstí po roce 1880 byla zahájena rekonstrukce královského paláce a hradeb a tudíž zůstal tento architektonický skvost zachován dodnes.


Uvádí se, že hrad vzhledem ke své poloze na špatně přístupném ostrohu a systému opevnění nebyl nikdy úplně dobyt. Nejprve se ho pokoušel získat násilnou cestou Závišť z Falkenštejna, avšak neúspěšně. V době husitských válek byl Zvíkov obléhán Tábory, nebyl však také dobyt. Dobře vybudované hradby dokázaly odolávat i za třicetileté války. Teprve roku 1622 se zvíkovská posádka vzdala přesile císařských vojsk.


Na několika místech hradeb jsou vybudovány krásné vyhlídky. Člověk tak může pozorovat jak vlastní hrad, tak okolní lesnaté stráně, ale především vody Vltavy a Otavy, kterak obtékají ostroh a následně se v jednu vodu pojí.


Do areálu hradu se vchází Píseckou bránou, napravo míjíme Hlásku, která je sice zavřená, ale vedle ní se nachází jedno z vyhlídkových míst. Následuje další brána a návštěvník se dostává na nádvoří. První stavba, která je vidět, je slavná a tajemná věž Markomanka. Vlevo na nádvoří je další vyhlídka a prodejna suvenýrů i drobného občerstvení, vpravo se jde průchodem k pokladně. Po zakoupení vstupenky si člověk může prohlédnout Královský palác a vyjít si na Hlízovou věž. Kdo vynechá placenou návštěvu hradu a pokračuje dolů z nádvoří, projde Železnou branou a dostane se k přístavišti. Zde se mu nabízí buď vyhlídka na soutok řek, nebo projížďka lodí například k zámku Orlík nad Vlavou.


Tento článek jsem uveřejnil také na stránkách o turistice, kde jsou vyprávění o některých navštívených místech a cestách, která se zatím na mém blogu neobjevila: http://www.turistika.cz/turiste/prispevky/userId/38986/typPrispevku/mista


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.