Pramen Vltavy

12. února 2014 v 7:45 |  CESTOVÁNÍ PO ČESKÝCH ZEMÍCH
Při návštěvě Šumavy jsem sice pobýval na Churáňově, ale při pohledu na mapu mi bylo jasné, že výlet k prameni nejdelší, nejznámější a nejopěvovanější české řeky určitě uskutečním. Sněhu moc nebylo, ale vzhledem ke vzdálenosti jsem zvolil jízdu na běžkách. K prameni Vltavy jsem jel z obce Kvilda po modře značené cestě. Je potřeba počítat se vzdáleností šest až sedm kilometrů, podle toho, odkud se člověk vydá na pochod nebo jízdu. Jedná se o mírné stoupání po široké lesní asfaltové cestě. V zimě je zde upravená stopa pro běžkaře.


Pramen Vltavy se nachází v pohraničním pásmu Šumavy, pod jihovýchodním svahem Černé hory v nadmořské výšce 1.172 metrů. V současnosti je tato oblast začleněna do I. zóny Národního parku Šumava. Vlastní místo je označeno ukazatelem a přehlednými tabulemi, které informují o zdejší přírodě a historii. Životodárnou tekutinu prýštící ze země zde ale člověk neuvidí (v zimě vůbec ne). Uvedený pramen je totiž jen symbolický, voda je do kamenné studánky svedena dřevěným potrubím. Skutečných pramenů je samozřejmě více a nacházejí se vysoko v nepřístupném terénu jihovýchodního svahu Černé hory (1.315 m n.m.).


V červenci roku 2010 byla zpřístupněna nová 120 metrů dlouhá stezka vedoucí k jednomu z přírodních vývěrů Vltavy ve svahu Černé hory. Podél stezky byly rozmístěny informační panely na téma "Fenomény horské přírody". Následujícího roku se však objevily nějaké právní problémy ohledně legalizace stavby a v srpnu 2012 poničily chodník padající suché stromy, a proto před koncem roku 2012 rozebrala Správa Národního parku Šumava dřevěnou stezku a naučný chodník k prameništi Vltavy zrušila.


Kdysi dávno se musel člověk k prameni prodrat pralesem podél říčky. Dnes jsem však putoval po komunikaci s davem lidí. Místo je to hodně navštěvované, a tudíž zde moc klidu není. Zpět je možné se vydat po stejné cestě nebo si výlet prodloužit a pokračovat dále po modré. Tak jsem učinil i já a po necelém půl kilometru jsem se ocitl u turistického rozcestníku s názvem "U Pramene Vltavy". Odtud se člověk může vydat třeba do Německa. Roku 2009 byl přibližně jeden kilometr odsud otevřen nový hraniční přechod Siebensteinkopf (Sedmiskalí), pojmenovaný po blízkém vrcholu stejného jména. Já jsem zvolil jízdu po perfektně upravené stopě po červené turistické značce směr Modrava. No jízda to ani tak moc není jako spíše stoupání úbočím Černé hory. Asi po jednom kilometru je odbočka doprava, která byla označena jako "Vyhlídka nad prameny Vltavy". To jsem samozřejmě nemohl nechat bez povšimnutí. Následuje ještě přibližně půlkilometrové stoupání a člověk se ocitne na místě, kde Správa Národního parku Šumava vybudovala a v srpnu 2012 slavnostně otevřela dřevěnou vyhlídku. Skládá se z vyvýšené plošiny, stolu a lavic. Dle příznivosti počasí se odsud nabízí zajímavý pohled na centrální část Národních parků Šumava a Bavorský les.


Podle nejstaršího písemného záznamu z roku 872, který zapsali franští mniši do tzv. Fuldských kronik, se řeka nazývá Fuldaha, později je uváděno Wultha. V roce 1125 je napsáno v Kosmově kronice Wlitaua. Slovo "wilth" by mělo být markomanské označení pro divoký, dravý a slovo "alwa" značí vodu, proud či řeku. Otázkou však je, zda germánští Markomané sídlící v České kotlině v prvních šesti stoletích našeho letopočtu vůbec řeku Vltavu znali.


Asi největší zásluhu na určení pramene Vltavy má Franz Xaver Maxmilian Zippe, první mineralog Národního muzea v Praze. Tento pán prováděl měření pro Sommerův místopis Čech a Černý potok pramenící v slatinném sedle mezi Černou horou a vrchem Postberg (dnešní Stráž) určil jako počátek řeky Vltavy. Stalo se tak v roce 1840.


Vltava by tedy měla pramenit jako Černý potok, který pokračuje přibližně severním směrem ke Kvildě. Zde k ní přidává své vody Kvildský potok, říčka se obrací na východ a voda teče k obci Borová Lada. Na mapě je však název Teplá Vltava používán již od místa, kde pramení. Tím by ale Černý potok v těchto místech vůbec neexistoval. Na internetu se lze dočíst, že by se název Teplá Vltava měl užívat až od obce Kvilda nebo dokonce až od soutoku Černého a Vydřího potoka u obce Borová Lada. Za touto obcí se Teplá Vltava vydává na další pouť jihovýchodním směrem přes Lenoru k Mrtvému luhu, kde se spojuje s druhým hlavním pramenným tokem, Studenou Vltavou a vzniká tím řeka Vltava.


Na Povodí Vltavy mi sdělili, že podle strukturálního modelu sítě toků Vltava vzniká soutokem Teplé a Studené Vltavy na říčním kilometru 376,65 (kilometráž se počítá od soutoku Vltavy a Labe směrem proti proudu). Avšak jelikož byl za pramen Vltavy historicky považován pramen Teplé Vltavy, pokračuje kilometráž této řeky podél obce Lenora, Horní Vltavice, Borové Lady až na úpatí Černé hory, kde na říčním kilometru 430,7 Vltava pramení. Pojem Černý potok ve strukturálním modelu sítě toků v tomto případě nepoužívají.


Ať je to tak nebo tak, jedno je jisté. Zdejší šumavská příroda je úžasná a putování okolo vod Vltavy a k jejímu prameni je zajímavé a tento výlet mohu pouze doporučit.


Tento článek jsem uveřejnil také na stránkách o turistice, kde jsou vyprávění o některých navštívených místech a cestách, která se zatím na mém blogu neobjevila: http://www.turistika.cz/turiste/prispevky/userId/38986/typPrispevku/mista.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.