Sicílie 4/2013 - XII (Palermo,Trapani)

7. srpna 2013 v 16:22 |  PUTOVÁNÍ PO SVĚTĚ

Neděle 21. 4. 2013


Dnešní ráno je trochu líný začátek předposledního dne na Sicílii. Do deštivého nedělního jitra vstáváme před osmou hodinou a jdeme snídat. Čekali jsme něco vydatného, ale na stole jsou jenom nějaké sladkosti, suchary a k tomu malá káva. Co bychom také chtěli za ty peníze. Nevadí. Tento drobný snídaňový problém nám nemůže pokazit dobrý pocit ze včerejšího kulinárního zážitku. Po návratu na pokoj pomalu balíme věci a v devět hodin opouštíme dvou hvězdičkový hotel Florio (Via Principe di Belmonte 33). Za drobného deště odcházíme na nádraží. Čekají nás asi dva kilometry chůze.




Po ulicích se válejí odpadky jako produkt náročné sobotní noci. Občas je také cítit zápach nevyvezených nádob. Lidé to tady asi moc neuklízejí. Někteří se patrně spoléhají, že to za ně obstarává vítr. Odpad se vrší kolem popelnic a je věcí názoru, zda to co vznikne lze označit ještě za přiměřený pořádek nebo již za nehezký bordel. Jdeme stále po ulici Via Roma, až se před námi objevuje zajímavá socha Vittoria Emanuela před hlavním nádražím, která uzavírá tento bulvár. Zkoumáme odjezd vlaku, abychom se posléze přesunuli na vedlejší autobusové nástupiště, odkud v 10 hodin 30 minut odjíždíme. Za jednu osobu jsme v autobuse z Palerma do Trapani (vzdálenost 100 km) zaplatili 9,00 Eur. Pomyslný okruh putování po Sicílii se uzavírá, jelikož na toto místo jsme také první den našeho cestování přijeli z letiště.



Palermo nezklamalo. Opouštíme přelidněné a hlučné město plné zajímavých památek, úžasné atmosféry, neskutečné špíny a odpadků. Historické jádro je velké a rozlehlé, plné kostelů, paláců či muzeí, ale také krásných úzkých uliček i výstavných náměstí. Udržované šlechtické domy sousedí s oprýskanými budovami na spadnutí. Projít a prohlédnout si vše, znamená strávit v Palermu několik dní. A především by musel člověk mluvit s místními lidmi. Na jednu stranu je na Sicílii vidět chudoba, na druhou však lidé dávají najevo, že jsou svoji. Myslím, že Evropská unie tady nepochodí se svým kázáním o dobrých mravech. Krize je tu sice vidět, ale kdoví, zda budou Sicilané chtít přijmout "evropské" zlepšení. Vypadají totiž svým způsobem dokonalí a jsou povzneseni nad nejisté poměry.

Autobusu se moc nechce opustit město. Jezdíme po Palermu a lidé přistupují celkem na pěti zastávkách, z nichž jedna je například u sídla firmy a další nedaleko hotelu, kde jsme bydleli. Po půlhodině konečně opouštíme město a jedeme po dálnici na západ. Cestu již známe s tím rozdílem, že dnes je Sicílie nezvykle zamračená a deštivá. V 11 hodin 45 minut vystupujeme v Trapani, když před tím čtvrt hodiny opět jezdíme po městě a lidé vystupují. Naši nejistotu ukončuje řidič, když nám ukazuje dveře a říká, že nedaleko je nádraží. Vlakové sice po chvíli nalézáme, ale nás zajímají večerní odjezdy autobusů na letiště. Musíme se tedy zeptat a opravdu, nedaleko se nachází i takové nějaké nástupiště s halou, dnes samozřejmě zavřené. Ale jízdní řád zde mají a tak si zjišťujeme potřebné údaje a odcházíme k přístavu.


Cena za pokoj se sociálním zařízením v hotelu Florio v Palermu
dvě osobu … 60,00 Eur

Cena za osobu v autobuse z Palerma do Trapani
Vzdálenost = 100 km … 9,00 Eur

Pohled na oblohu nám poskytuje další potřebné údaje. Celý den to vypadá, že bude pršet. Kombinace chladu, větru a deště mne nenaplňuje tou největší radostí. Jdeme tudíž do města hledat nějaký rozumný podnik, kde bychom pojedli a nechali v úschově batohy. Výběr není velký a tak nakonec ve 12 hodin 30 minut usedáme v Ristorantino Angelino Trapani (Via Ammiraglio Staiti 87, Trapani, http://www.angelino.it/). Z nabídky "Primi piatti" si vybíráme a na přineseném jídle si pochutnáváme. Na protější zdi visí plakát s pozvánkou na výstavu, která pojednává o umělci jménem Caravaggio, jenž strávil nedobrovolně devět měsíců na Sicílii. Při dnešním počasí bychom ji rádi navštívili, ale zjišťujeme, že se konala již před 4 roky. Po zaplacení se s obsluhou domlouváme na uschování batohů a po hodině strávené v tomto podniku spokojeně odcházíme. Sice do deště, ale na lehko.

Pasta al gorgonzola (pasta, gorgonzola cheese) 6,00 Eur
Spaghetti alla carbonara (pasta, eggs, parmesan cheese, parsky, bacon, olive oil) 6,00 Eur
2 * Birra (lahvové pivo 0,33 lt) 5,00 Eur
Totale coperto 1,60 Eur
Dle slovníku je couvert poplatek za stolování a volné použití nejrůznějších omáček apod. Já si však myslím, že v praxi se nejedná o nic jiného než o nenápadné navýšení ceny všech pochutin na jídelníčku. A jak velké štěstí tohoto druhu nás potká, jsme nikdy dopředu nevěděli.


Trapani je starověké přístavní město s přibližně 70 000 obyvateli rozkládající se na nejzápadnějším výběžku Sicílie. Jeho historická část se nachází na úzkém poloostrově vyčnívajícím do moře. Město je naplněno památkami a má převážně barokní podobu plnou bohatě zdobených paláců a kostelů. Vybaveni informací, že trhy se konají denně, odcházíme do města. Avšak do takového počasí by ani psa nevyhnali, tak co by tam dělali trhovci. Je poslední den našeho putování a tudíž je potřeba zakoupit něco malého a dobrého domů. Vzhledem k tomu, že na trhy nebude dnes spolehnutí, rozhodli jsme se vsadit na jistotu a navštěvujeme menší supermarket. Když ve 14 hodin zavírají před siestou, tak sdělujeme, že ještě večer přijdeme, jelikož se nám nechce nyní s nákupem tahat po městě. Obsluha u dveří obchodu nic nenamítá.


Déšť přišel, déšť odešel a slunce znovu nastoupilo na trůn a ujalo se vlády. Tuto větu jsem se snažil vymodlit během dne, jelikož jsme se chtěli naposled vykoupat v moři, ale dešťovým kapkám se v Trapani zalíbilo. Počasí jsme dnes neporučili a tak se touláme v dešti a prohlížíme si památky. Vidíme renesanční Palazzo Riccio nebo Dóm a jezuitský kostel Chiesa del Collegio dei Gesuiti. Nejvýstavnější ulice je Corso Vittorio Emanuele, která je zakončena palácem Palazzo Senatorio (Palazzo Cavarretta) s fasádou, jíž dominují sicilská orlice a dvoje hodiny umístěné nad bránou s hodinářskou věží ze 13. století.


Když se nemůžeme koupat v moři, tak se alespoň procházíme po břehu, navštěvujeme přístav a zajímavé stavby v jeho okolí. Naše fotoaparáty zaujala též socha italského vojevůdce Giuseppe Garibaldiho umístěná roku 1890 na nábřeží.V parku Villa Margherita obdivujeme stromy i květiny a v nedalekém baru Hostario san Pietro ochutnáváme místní bílé víno. Opět jsme totiž objevili jeden z podniků, který navštěvují převážně obyvatelé Trapani. Kromě nás tady tráví čas mladý pár, který během hodiny a tři čtvrtě, kterou jsme se zde my schovávali před deštěm, vypil přibližně litr tvrdého alkoholu různých značek. Poté, co dáma začala vyslovovat slovo "amore", mládenec pochopil situaci, nechal si od obsluhy zabalit něco k jídlu a odjeli domů autem.

Ceny v baru HOSTARIO SAN PIETRO v Trapani
Víno bílé 2 x 0,5 lt 10,00 Eur

My musíme bohužel konstatovat, že ani po litru vína nevidíme na obloze sluníčko. Ono už by stejně pomalu zapadalo, jelikož je 18 hodin 45 minut, když opouštíme tento podnik. Cenu jsme očekávali malinko nižší, ale zase neplatíme žádný couvert a především se nám líbilo prostředí. Tudíž spokojeni odcházíme pro batohy a s nimi do supermarketu. Zde nás však vítá zavřená mříž. Dnes odpoledne nemají otevřeno. Kde se stala chyba. Odpověď není zase až tak těžká. Stačilo si pečlivě přečíst otevírací dobu, když jsme zde byli před druhou hodinou. Což jsme neučinili. Co tedy nyní? O zábavu máme postaráno, jestli chceme dnešní večer něco sehnat. Rozdělujeme se a hledáme po městě nějaký otevřený obchod. S lepší zprávou posléze přichází Franta a tak společně pokračujeme pár set metrů do malého, ale příjemného obchůdku, který je patrně jediným otevřeným ve městě. Kupujeme tady sýr, víno a něco ke svačině. Do batohu tedy vkládáme mimo jiné ISOLA D´ORO, víno z Etny, které je proslulé po celé Itálii. My jsme zvolili značku NERO D´AVOLA, které má sytou, tmavě červenou barvu a jak jsme následně doma zjistili, vynikající chuť.

Máme ještě dost času a stejně tak velký hlad a tudíž navštěvujeme restauraci L´Antica Hosteria, abychom konečně na Sicílii ochutnali pizzu. Ve 21 hodin 15 odcházíme k autobusové zastávce u přístavu, kde očekáváme v půl desáté příjezd autobusu. Když se dalších 15 minut nic neděje, tak začínáme přemýšlet o nějakém záložním plánu, ale nakonec nic takového není třeba. Autobus přijíždí šílenou rychlostí, aby posléze ještě zajel na autobusové nádraží a dále pokračoval přímo na letiště.

Ceny v restauraci L´Antica Hosteria v Trapani
Pizza Rianata Palermitana
(pomodoro, acciughe, cipolla, cacio cavallo, oregano, prezzemolo) 6,50 Eur
Vino bianco della Casa 1 lt 6,00 Eur
Coperto 3,00 Eur


Opouštím Trapani s maličko rozporuplnými pocity. Dle mého názoru je město pozoruhodné tím, jak málo pozoruhodným jsem ho shledal. Ale abych mu zase úplně nekřivdil. Možná se zdá být chladné a trochu odcizené jenom kvůli tomu dešti. Kdyby vyšlo do ulic sluníčko i místní lidé a náměstí nebo nábřeží by zaplnilo tržiště, možná by můj názor byl jiný. Na Trapani tudíž možná časem zapomenu, to samé se ale nedá říct o jízdě busem na letiště. Řidič vědom si svého zpoždění, zvolil zajímavý způsob jízdy. V místech, kde je povolená rychlost 50 km/hodinu, jede dvakrát více. Chceme mu sdělit, že nám to letí až ráno, tudíž nemusí spěchat, ale asi by to nepomohlo. Je totiž rozhodnut dojet do cíle včas. Předjíždí na plné čáře, ručička tachometru mu občas nestačí a tak skutečně přijíždíme podle jízdního řádu ve 22 hodin 5 minut před odbavovací halu. Přibližně na 20 kilometrech dohnat patnáctiminutovou ztrátu, to už chce kus řidičského umění. Ale nemusíme to mít každý den.


Nejprve navštěvujeme letištní halu, kontrolujeme čas našeho letu a přemýšlíme o tom, kde a jak strávíme dobu do odletu. Franta hlídá batohy a já jdu na obhlídku okolí. Po chvilce se vracím s dobrou zprávou. Budka autopůjčovny AVIS na parkovišti má krytý přístřešek a dřevěnou podlahu. Pozvání tudíž přijímáme. Sice v noci již patrně pršet nebude, ale v okolí je tráva mokrá a v letištní hale je moc velký ruch. Odcházíme tedy na nocležiště, kde provádíme prvotní třídění a balení věcí. Poté následuje půlnoční přípitek a spánek.


Bus společnost AST z Trapani (přístav nebo autobusového nádraží) na letiště Aeroporto Birgi jede přibližně každou hodinu od 5,00 do 23,30 hodin
Vzdálenost = 19 km … 4,70 Eur



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.