KARLOVY VARY - III

31. července 2012 v 14:39 |  CESTOVÁNÍ PO ČESKÝCH ZEMÍCH

Výšina Petra Velikého (1877)



Na podzim roku 2011 si Karlovy Vary připomenuly jedno zajímavé výročí. Uplynulo 300 let od první návštěvy ruského cara Petra Velikého ve městě. Asi nejznámějším místem v Karlových Varech, které se vztahuje k této osobě, je Výšina Petra Velikého. A právě toto místo se stalo v posledních týdnech jedním z nejnavštěvovanějších cílů turistů v karlovarských lázeňských lesích.


Petrova výšina se nachází v blízkosti restaurace Myslivna a nedaleko od Jeleního skoku. Kamenná busta Petra Velikého byla vytvořena v roce 1877 pražským sochařem Tomášem Seidnem. Připomíná odvážný kousek zdatného cara, který se vsadil, že vyjede na neosedlaném koni ke kříži na vrchol bezejmenného kopce nad městem. Do dřevěného kříže, který tam byl vztyčen, vyryl písmena M.S.P.I. (manu sua Petrus Imperator - vlastní rukou vladař Petr). Nápis zde však už není, tak těžko říct, zda to tak opravdu bylo.


Pod pomníkem se nachází pamětní deska ve francouzském a ruském jazyce. V těsné blízkosti je nově upraven památník vnučce Marie Terezie. U příležitosti třístého výročí od prvního příjezdu panovníka do lázní, opravil památník s bustou jeden ruský investor. Úpravu výšiny a okolí zajistily karlovarské Lázeňské lesy.


Jedná se o příjemné místo na odpočinek a jsou odsud velice zajímavé výhledy. O několik metrů níže se nachází altán Jelení skok, známý též jako Mayerův gloriet. Také zde se naskýtá jeden z nejoblíbenějších pohledů na město. Oproti Petrově vyhlídce se člověk nachází o kousek níž a vpředu, takže vidí i více vlevo.


Karlovy Vary - busta Johanna Wolfganga Goetha (1883)


Pomník německého básníka Johanna Wolfganga von Goetha (1749-1832) stojí při Goethově stezce na levém nábřeží říčky Teplé na jihozápadním okraji města Karlovy Vary. Původně však tato busta stávala v Puppově aleji před hotelem Pupp.


Pomník vznikl na památku Goethových návštěv lázeňského města, kterých bylo třinácti. O jeho postavení se zasadil ředitel cizineckého špitálu sv. Bernarda pro chudé MUDr. Mathias Foerster. Autorem pomníku je sochař prof. Adolf von Donndorf ze Stuttgartu a dílo vytvořil roku 1883. Slavnostní odhalení busty se konalo v témže roce a projev přednesl německý prozaik a dramatik Heinrich Laube. Busta vytvořená v duchu expresivního naturalismu, bývala původně umístěna na vysokém zdobeném profilovaném podstavci, s reliéfní deskou a nápisem "GOETHE" na přední straně. Spodní část sestávala ze soklu a dvou kamenných stupňů.


Po konci druhé světové války byly některé pomníky a pamětní desky ve městě nejprve zakryty bedněním a poté se řešilo, co s nimi. Byla to doba, kdy se uvažovalo a někdy také docházelo k jejich likvidaci v rámci tzv. národní očisty. Zpočátku to vypadalo, že tento negativní osud potká také pomník Johanna Wolfganga von Goetha. Návrh na jeho odstranění byl schválen, v polovině roku 1946 byla Goetheova busta uložena v muzeu a původní podstavec byl zřejmě zničen.


Zajímavý obrat však nastal v roce 1952, kdy byla busta osazena na novém podstavci na Puškinově stezce. Dnes je to Goethova stezka, která vede na levém břehu říčky Teplé od Galerie umění ke Grandhotelu Pupp.


Mramorová busta Johanna Wolfganga von Goetha je umístěna na nižším profilovaném hranolovém podstavci z šedého mramoru, který je nahoře ukončen profilovanou krycí deskou. Podstavec je osazen na jednom kamenném stupni na terase vyzděné z kamenných kvádrů. Na přední straně pomníku je umístěna deska z bílého mramoru, na které je zlaceným písmem proveden text "J. W. GOETHE 1749 - 1832". Podle dobových fotografií je vidět, že dříve býval pomník obehnán zdobeným kovovým plůtkem s motivy vřídla.




Altán U obrazu (1894)



V lázeňských lesích jihozápadně od města Karlovy Vary stojí na jednom rozcestí lesních cest zajímavý objekt. Dřevěný, bohatě zdobený altán nechala postavit karlovarská městská rada v roce 1894. K jeho stavbě bylo vybráno místo nedaleko svatého obrazu Panny Marie, zavěšeného na jednom ze stromů u rozcestí lesních cest v lázeňských lesích u města Karlsbad. Vycházkový altán byl nazván "U obrazu" a jeho pořízení vyšlo na 800 zlatých. V roce 1895 byl strom se svatým obrázkem poškozen silnou vichřicí a tak byla roku 1900 postavena na jeho místě výklenková pseudogotická kaplička v podobě stylizovaného oltáře z bílého mramoru.


Poměrně velký, bohatě zdobený vycházkový altán dřevěné konstrukce je krytý břidlicovou střechou s vikýři, zakončenou oplechováním s okapy. Průčelí je otevřené sloupové a předstupuje mu sloupový rizalit krytý kolmo posazenou sedlovou střechou s jehlancovou věžicí.


V roce 2009 byl altán celkově rekonstruován včetně přilehlé kapličky a kamenné lavice. Objekt je volně přístupný. Vede k němu modře značená turistická cesta.






Kaple Ecce homo ve městě (1897)


V severní části města Karlovy Vary (Karlsbad), na pravé straně říčky Teplá nedaleko od jejího ústí do řeky Ohře se nachází jedna dominantní budova. Bývalé gymnázium Franz Josefs Mitelschule se donedávna jmenovalo základní škola Jana Palacha.
A právě kousek za touto budovou, ve svahu při levé straně dnešní ulice I. P. Pavlova stojí pseudoklasicistní kaple Ecce homo. Postavena byla v roce 1897 na místě starší stavby z doby kolem roku 1800.


Objekt je to nenápadný, strohý a v době, kdy se okolní stromy a keře zazelenají, ho lze snadno přehlédnout. Díky rekonstrukcí v posledních letech se nachází kaple v přiměřeně dobrém technickém stavu.


Jednoduchá cihlová pseudoklasicistní kaple bez oken byla vystavěna na podélném půdorysu ve tvaru hranolu. Krytá je plechovou sedlovou střechou. Vstupní průčelí kaple s obdélným vchodem je završeno klasicistním profilovaným trojúhelníkovým štítem s reliéfem věnce s křížem a ratolestmi. Štít je posazen na architrávu neseném nárožními pilastry.
Objekt je sice nepřístupný, ale do interiéru lze nahlédnout skrz mříže. Z vnitřního zařízení kaple se toho však moc nedochovalo. Původně tu byly barokní dřevěné sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny s mladičkou Marií a dítětem v náručí a na konzole bývala umístěna malovaná dřevěná plastika Panny Marie s Ježíškem v barokním rámu. Na závěrové stěně si lze dnes v reliéfně zdobeném rámu přečíst nápis "Ecce homo". Obraz Ecce homo od J. Wirkhera zde však již není.






Kaple Ecce Homo v lázeňských lesích (1900)



V lázeňských lesích v okolí města Karlovy Vary je mnoho cestiček a pěšin a také neméně rozcestí. Na jednom takovém, v sedle, dříve zvaném Hammerberg, pod Výšinou přátelství stojí barokní kaple Ecce Homo. Nachází se přibližně jihozápadně od města a byla nazývána též jako Hammerkapelle či lesní kaple.


Návštěvníci lázeňských lesů mohou spatřit neomítanou obdélnou pseudogotickou kapli z režných cihel s trojboce uzavřeným, neodsazeným presbytářem. Jedná se o novostavbu pseudogotické kaple Ecce Homo z roku 1900, která byla vystavěna na místě původní barokní kaple. Stavba je krytá valbovou střechou s glazovanými taškami. Kaple je po obvodě doplněna na koso postavenými nárožními dvojitě stupňovanými opěrnými pilíři. Vchod s předsazenou stříškou se nachází ve vstupním průčelí kaple, které je završeno vyvýšeným trojúhelníkovým štítem s kruhovým okénkem, jež je v současnosti zaslepeno. Spodní část je od střechy oddělena profilovanou římsou, která obíhá kapli. Podle dobové dokumentace původně doplňovala vrchol štítu mohutná pískovcová plastika kříže, která byla někdy v minulosti patrně stržena. Po levé straně vchodu je vezděna malá železná schránka, která slouží na příspěvky pro údržbu kaple. Boční stěny kaple jsou prolomeny na každé straně jedním úzkým obdélným oknem. Vnitřní prostor kaple je zaklenut křížovou klenbou.


Původně byla v interiéru kaple umístěna barokní vyřezávaná plastika (obraz) Ecce Homo a další bohatá výzdoba. Po 2. světové válce se však mnoho věcí z její výzdoby ztratilo. Dnes je kaple prázdná. Roku 2000 prošla kaple Ecce Homo celkovou rekonstrukcí.


Kaple stojí u Chopinovy chaty na rozcestí cest při Chopinově stezce v sedle pod Výšinou přátelství v lázeňských lesích jihozápadně od města Karlovy Vary. Na křižovatce cest se také nachází kamenná lavička s nápisem. Celé místo je volně přístupné. Vede k němu žlutě značená turistická cesta.






Chata Rusalka (1906)



Při toulkách po lázeňských lesích v okolí Karlových Varů může člověk objevit zajímavou chatu, která se jmenuje Rusalka. Je to vlastně vyhlídkový altán, jehož současná podoba pochází z roku 1906. Tehdy zde na základech z kyklopského zdiva vznikl otevřený prosvětlený altán. Konstrukce je trámová, částečně opláštěná prkny, střešní krytina je šindelová.


Jedná se o příjemné místo na odpočinek a jsou odsud zajímavé výhledy.






Fryderyk Chopin (1908)




Polský skladatel vážné hudby a klavírní virtuos Fryderyk Chopin během svého života navštívil české země celkem čtyřikrát a zejména v Praze, Mariánských Lázních a Karlových Varech prožil šťastné chvíle.



Město Karlovy Vary navštívil Fryderyk Chopin roku 1835 a setkal se zde se svými rodiči. Jako upomínka na tuto událost je v lázeňských lesích umístěna od roku 1908 zajímavá Chopinova plaketa.


Vlevo od Grandhotelu Pupp je potřeba jít do lesa nad Goethovou stezkou a po chvíli již člověk spatří na Chopinově stezce zajímavé kamenosochařské dílo, které připomíná pobyt tohoto "básníka klavíru" v Karlových Varech.






Beethovenův pomník (1929)



Beethovenův pomník se nachází na okraji Karlových Varů naproti Poštovnímu dvoru. Pro jeho odhalení si vybrali magické datum 29. 9. 1929. Tato bronzová socha hudebního génia Ludwiga van Beethovena vypadá velice zajímavě. Sochař Hugo Uher ji vytvořil ve dvojnásobné velikosti, a k tomu ji ještě umístil na podstavec a schody z petrohradské žuly.


Z dobových fotografií lze zjistit, že na pomníku něco chybí. Jsou to dva alegorické reliéfy - bronzové ženské akty s nápisy v němčině (Hudba má v muži vykřesat z duše oheň, Ukaž svou sílu, osude). Tyto však byly odstraněny v roce 1945 kvůli minulosti autora pomníku (v roce 1923 se oženil s Angel Eberhardovou, sestřenicí karlovarského knihkupce a pozdějšího protektora K. H. Franka). Tudíž tento monumentální pomník nepřipomíná jen slavného skladatele, ale také osud jeho tvůrce, který zemřel v prosinci 1945 ve věznici na Pankráci. Nově nastolený režim mu po válce neodpustil jeho svatební rozhodnutí, které mu bylo osudové. "Osudová" se jmenuje i neslavnější Symfonie č. 5 c moll op. 67.


Četl jsem, že v roce 2012 (patrně 4. 8. 2012) by se měly reliéfy vrátit na původní místo. Jejich autorem je sochař Heřman Kouba. Znovuodhalení reliéfů může být důvodem k návštěvě tohoto zajímavého místa i celých Karlových Varů.

O pomníku se říká, že je to nejkrásnější Beethovenův pomník na světě. Zda tomu tak je, se musí přesvědčit každý sám.


PS: krásné a zajímavé plastiky jsou opět na svém místě.







Karlovy Vary - kamenná kniha v lázeňských lesích (1930)



V karlovarských lázeňských lesích v okolí Karlových Varů lze objevit mnoho zajímavého. Tentokrát bych se chtěl zmínit o jednom menším uměleckém díle západně od centra města.


Kamenný pomník, který místní nazývají "Kniha" stojí při Sovově stezce. Je možné sem přijít z různých směrů. Uvádím dvě možnosti, které jsou nejkratší z centra města: Křížíkova ulice - Nerudova stezka = Russelovy cesta a Sovovy stezky nebo Zámecký vrch - Sovova stezka = odbočka na Russelovu cestu.


Na kamenném podstavci z kvádrů si tady může člověk "číst" v mramorové knize. Vytesán je v ní a černou barvou zvýrazněn text básně vyjadřující lásku k matce.

Dem Andenken unserer guten Mutter-Frau A.M.Heinrich
Die nur dem Wohle Ihrer Kinder gelebt hat
Mähr.-Ostrau-Karlsbad, 1930

Der schönste Name im Erdengrund
Das schönste im Menschenmund
Ist: Mutter.
Ja keines ist so tief und weich
So ungelehrt gedankenreich
Als: Mutter!¨


"Knihu" tady nechal vytvořit v roce 1930 jeden z lázeňských hostů na počest své matky A.M.Heinrichové z Moravské Ostravy. Kdo však byl onen návštěvník Karlových Varů, jsem se nikde nedočetl.


Po Russelové cestě lze pokračovat k dalšímu zajímavému místu, "Lesní pobožnosti", která se nachází nedaleko.



Bedřich Smetana v Karlových Varech - pomník (1950)



Kolikrát (zda vůbec) navštívil významný hudební skladatel Bedřich Smetana Karlovy Vary, mi není známo. Ale když se člověk prochází po jedné z nejvyhledávanějších karlovarských promenádních cest v překrásném prostředí údolí říčky Teplé, dojde většinou až k Poštovnímu Dvoru. Jedná se o budovu spjatou s lázeňským životem, historickými či kulturními událostmi nebo s návštěvami mnoha významných osobností kulturního a politického světa. Dne 19. července 1933 se zde například uskutečnil první český koncert v Karlových Varech. Dirigent Robert Manzer na něj zařadil výhradně skladby Dvořákovy a Smetanovy.


Na památku tohoto koncertu byl vybudován v parku nedaleko od Poštovního Dvora pomník Bedřicha Smetany, jehož autorem je akademický sochař Josef Wagner. První úvahy o postavení pomníku se objevily v roce 1934. Aktivně v této věci vystupovalo především Sdružení pro postavení pomníku Bedřicha Smetany v Karlových Varech. Druhá světová válka však realizaci odsunula, přestože byl vybrán na základě vypsané veřejné umělecké soutěže tvůrce díla, odlit sádrový model a shromážděn i značný finanční obnos. Základní kámen budoucího pomníku byl položen 8. srpna 1946 a slavnostní odhalení hotového díla proběhlo 4. června 1950 v odpoledních hodinách za velké účasti místních obyvatel, lázeňských hostů i významných osobností. Mezi 300 až 400 přítomnými lidmi byli také příslušníci Smetanovy rodiny. Jeden z nich, vnuk Bedřicha Smetany, Ing. Zdeněk Heydušek pronesl za rodinu krátkou řeč.


Pomník se nachází v krásném přírodním prostředí a tvoří ho bronzová sedící postava Bedřicha Smetany v životní velikosti, umístěná na vrcholu nevysokého hranolového podstavce z leštěné žuly a třech stupních nepravidelného půdorysu. Skladatel má na sobě rozepnutý plášť, dívá se do leva a v pravé ruce drží menší rostlinu či květinu. Na přední straně soklu je vyryt nápis: "BEDŘICH SMETANA" a pod ním rok narození a úmrtí "1824 - 1884".


Místo je volně přístupné a lze sem dojít z lázeňského centra města proti proudu říčky Teplé kolem Grandhotelu Pupp a dále Goethovou stezkou. Od vřídla to sem trvá asi půl hodiny. Je možné také použít autobus MHD č. 2 nebo č. 7 a vystoupit na zastávce Richmond (Galerie umění). K pomníku je to přibližně 100 metrů směrem do parku. V případě jízdy autem je potřeba vyhledat místo k parkování (buď přímo u silnice před parkem, když je volno nebo na placeném parkovišti u Poštovního Dvora).








 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.